Zábavná věda

Já se vždycky zajímala o vědu. Moc mě bavilo se učit nebo číst nějaké velmi zajímavé knihy o čemkoli, kde jsem se mohla něco naučit. Byla jsem blázen hlavně do těch knih o vědě a dalších vědeckých. Bavilo mě číst třeba o historii, hlavně tedy o Karlu IV. Ten mě zajímal již na základní škole, kde jsme se o něm učili. Sice ne tolik, kolik jsem chtěla, ale něco více jsem se dozvěděla později doma. Musela jsem ale informace zjišťovat z knih. Když jsem totiž byla ještě na základní škole, tak jsme doma počítač neměli a spíše to byla jen výsada bohatých. Já jsem si vlastní notebook pořídila, až když mi bylo sedmnáct let. To jsem již končila na střední škole. Vybrala jsem si gymnázium, protože jsem neměla jasno, kam bych měla po devítiletce jít. A víte, co jsem si po gymnáziu vybrala? Ano, tušíte správně. Vybrala jsem si vědeckou vysokou školu. Moc mě to bavilo a já se každý den do školy těšila.

Jenže pak se stala osudná nehoda. Moje sestra měla škaredou autonehodou, kdy musela být rok v nemocnici. A jelikož maminka se o ni nemohla starat, tak to zbylo na mě. Sestra totiž již měla své tři děti a mamka by na to všechno nestačila. Tak jsem musela přerušit školu a starat se o ně. Na vědu jsem ale nezanevřela a knihy miluji. Nyní se věnuji domácímu studiu hvězd.

Hvězdy mě totiž vždy lákaly, protože jsou tak daleko a zároveň tak blízko. Líbí se mi, jak jsou tajemné a je stejně fakt, že nikdy nikdo nebude o hvězdách vědět všechno. Podle mě všechno bude vždy jen domněnky, protože tohle všechno je tak vzdálené, že si myslím, že nic nemůže být stoprocentní pravda. Jednou jsem zkoušela hledat více informací o kometách a zarazil mě fakt, že se vždy psalo něco jiného. Nikde se autor neshodl s tím předchozím autorem, což je velká škoda. Takto nemůžu pak ničemu úplně věřit. Taky mám doma spoustu knih o vesmíru. Baví mě je číst hlavně večer, kdy je klid a můžu vidět noční oblohu.